Vánoční svátky

29. prosince 2011 v 21:03 | Tes!:) and Misell! :] |  Jednorázovky
Buffy a Dawnie procházely slavnostně ozdobenými uličkami a vybíraly vánoční dárky pro své přátele. Dawn se zastavila u nádherně osvětlené výlohy.
"Buffy, pojď se sem podívat, ti jsou krásní, viď? Je to strašný, vidět je, jak jsou tu sami, tak malí a smutní, chudinky."

Buffy se vrátila ke své mladší sestřičce, která stála u obchodu se zvířaty a rozplývala se nad sedmi malými štěňátky.
"Jo, jsou sladcí, ale my potřebujeme dárky, které nemusíme krmit a utírat po nich loužičky." Dawn se zašklebila a nechala se odtáhnout od obchodu. Buffy neměla zrovna tu pravou vánoční náladu, ale snažila se, aby se Dawn netrápila a měla kolem sebe všechny své blízké. Byly to první Vánoce bez maminky. Taky jim chyběl Giles, Buffy si přála, aby byl na svátky s nimi, ale on odjel do Anglie navštívit svou rodinu a obě dobře věděly, že už to bylo dávno, co mohl být se svými příbuznými, ale slíbil jim, že na Nový rok přijede.
Dívky se v tichosti, pohroužené do svých myšlenek, ověšené nákupními taškami, které byly plné barevných balíčků, pomalu vydaly na cestu domů.
Dawn zpomalila a zašeptala "Moc mi chybí."
Buffy zastavila a podívala se jí do očí. Její malá sestřička měla v očích slzy.
"Já vím, taky mi chybí. Je mi líto, že bylo vše tak složité, ale slibuji, že tohle budou pěkné a klidné Vánoce, žádní démoni a tak. Uděláme všechno proto, abychom měli krásné Vánoce a užijeme si je. Mamka by to tak chtěla." Dawn na souhlas přikývla a zatvářila se odhodlaně.

"Jo, to zní jako dobrý plán. A kdyby ještě začalo na svátky sněžit, tak by to bylo bezva, ale tady v Sunnydale bude sněžit leda náhodou."
Buffy se pousmála a vzala Dawn za ruku, dobře věděla, že tady je všechno možné, vzpomněla si na jiné Vánoce a na chvíli se ocitla o několik let zpátky, Dawn byla tehdy u jejich otce a Buffy zůstala doma, s Angelem. Tehdy sněžilo. Zahnala vzpomínky a následovala sestru k hloučku dětí, které obklopovaly jednoho ze místních Santa Clasusů.
Dawn na ni upřela své velké hnědé oči a s výrazem nevinného andílka se zeptala "A co Santa? Už k nám nepřišel strašně dlouhou dobu. Mohli bychom na něj číhat na schodech, jako dřív." Zahihňala se.
Buffy obrátila oči v sloup, potřásla hlavou a zasmála se. "Nejsme na to už trochu staré?"
"Ale no tak, Buffy, na to nejsi nikdy stará. Kde je tvá vánoční nálada?" Usmála se nad sestřinou snahou být dospělá, ale ona prostě Santu chce aspoň na chvíli. Došli až k červenobíle oblečenému muži, kterému na koleni seděl velmi velmi tlustý chlapeček v odporně zelené košili a špital mu svá vánoční přání do vousů. Už byly skoro na řadě, ale ještě před nimi stála malá tmavovlasá holčička s copánky. Santa ji opatrně zvedl a posadil si ji na klín. Buffy poslouchala, jak malá na jeho otázku, co si přeje pod stromeček, se slzičkami v očích odpověděla, že by moc chtěla svou maminku. Buffy si povzdychla, měla stejné přání. Santovi oči na okamžik posmutněly a zněžněly, ale hned se na dívenku usmál a prohlásil, že udělá vše, co bude v jeho silách. Malá vesele odhopkala a než se chytla za ruku svého tatínka, Santovi ještě zamávala. Konečně byly na řadě. Dawn popadla Buffy za ruku a dotáhla ji až k Santovi, sedli si každá na jedno jeho koleno a on je obě pevně objal.
"Tak děvčátka, jestlipak jste byla celý rok hodná?" Dawn se tvářila poněkud nejistě a zamyslela se, ale Buffy se jen usmála a přikývla.
"Já myslím, že ano, zasloužíte si nějaký pěkný dárek." Santa se zasmál a Buffy najednou připadl podivně známý a milý, ale to byla hloupost, byl to jen další Santa, jakých dnes viděly už desítky.
"Mohl bych vám splnit tajné přání? Nějaký speciální dárek?"
Buffy zatřásla hlavou, ale Dawn se nijak nerozpakovala a hned spustila.
"Já jsem vždycky chtěla nějaké zvířátko, ale Buffy byla proti, protože jsem byla moc malá a prý bych se o něj nestarala, ale já myslím, že už jsem dost stará na to, abych mohla mít třeba pejska nebo aspoň kočičku."
Buffy se poslala mladší sestře výhružný pohled. "Nebo aspoň želvu… křečka..."
Santa se zase rozesmál a zadíval se na druhou dívku. "A co ty zlatíčko? Co by ti mohl Santa vyplnit?"
Buffy se zadívala do jeho krásných modrých očí, na chvíli se zamyslela a pak znovu potřásla hlavou. Měl opravdu nádherně modré oči.
"Ne, já nic nepotřebuji." Odvrátila pohled, nemohla říct, že by si přála zpět svou maminku. Nebyla už malé dítě, aby chtěla nesplnitelné, a navíc po úplně cizím muži. Santa chápavě přikývl a naklonil se k ní.
"Uvidím, co se dá dělat, dobrá?" A spiklenecky na ni mrkl, když se postavila.
Buffy od něho najednou odskočila a vrazila do mladší sestry. On ji štípl do zadku! Nevěřícně se na Santu podívala a zjistila, že se jí dívá přímo do očí a nevinně se na ně usmívá. Jeho pohled ji zahřál, pořád ji někoho připomínal. Potřásla hlavou a následovala Dawn, která už měla všechny tašky v ruce a čekala na ni. Santa se za nimi díval dokud nezmizely za rohem a pak svou pozornost opět obrátil k dalším nedočkavým dětem.

* * *

Buffy a Dawn strávily celý večer zdobením vánočního stromku, přípravou cukroví, výzdoby domu a balením dárků pro sebe a své přátele.
"Buffy, a co jmelí?" Starší sestra vzala do rukou několik větviček ovázaných zlatou stužkou.
"Kam ho vlastně dáme?" Zeptala se a Dawn pokrčila rameny.
"Nevím, pověsíme to třeba na strop nebo nad dveře nebo tak." Buffy si povzdychla a šla do sklepa pro žebřík, kladívko a hřebíčky. Sotva jmelí připevnila nad dveře a uklidila, zazvonil stromek a někdo zaklepal. Běžela otevřít, její "rodina" se začala pomalu scházet. Usmála se na Alexe a Anyu a pověsila jim kabáty. Alex si všiml čerstvého svazečku jmelí, naklonil se k Buffy a letmo ji políbil na rty.
Překvapeně se na něj podívala. "Um, díky?" Rozesmál se a ukázal nad hlavu.
Zvedla hlavu a úlevně přikývla. "Aha, správně, zapomněla jsem."
Najednou kolem ní proletěla Anyina ruka. Alex se zapotácel, jeho sladká něžná exdémonka mu málem urazila hlavu.
Alex si mnul rozpálenou tvář. " A tohle bylo jako za co?!"
"Za to, že jsi se líbal s jinou ženou, Harrisi!" Anya se na něj zamračila a smutně si povzdychla, potřásla hlavou a odešla do kuchyně, kam ji ihned následoval.
"Ale broučku, to vůbec nebylo tak jak to vypadalo..."
Buffy protočila oči ke stropu a pak mrkla na Taru a na Willow a doufala, že jí podpoří.
"Anyo, to nic neznamená, je to jen taková stará lidská tradice, nic víc."
"Jo, fakt neprovedl nic špatného." Zavolala na ni Willow, přešla ke své nejlepší kamarádce a také ji políbila. Buffy se zatvářila poněkud nedůvěřivě, ale pak se obě rozhihňaly.
"Dobře, myslím, že už si radši stoupnu jinam…"
Willow přikývla a pak šla do obývacího pokoje pomoci Dawn s dozdobením stromku a oken v obývacím pokoji. Tara se na Buffy zašklebila a jen ji objala.
"Šťastné a veselé Vánoce, Buffy." Usmály se na sebe.
"Tobě taky, Taro." Mladá čarodějka vzala modrobílou tašku, kterou předtím položila na zem a vydala se do kuchyně, Buffy zavřela domovní dveře a chtěla jít za ní, když někdo znovu zaklepal. Kdo by to mohl být? Celá parta je už přece tady? Vyvalila oči, "Nejdeš trošku brzy, Santo?" Proč před jejími dveřmi stojí Santa Klaus? Podívala se na něj ještě jednou a došlo jí, že to je ten jejich Santa z nákupního centra.
"Kdo jsi?" Zeptala se a pak mu rychlým pohybem stáhla umělé vousy a červenou čepici. Rukou si zakryla ústa, aby nevykřikla, Spike. Za chvíli se vzpamatovala z leknutí. "To jsi byl ty? No to jsem si mohla myslet, kdo jiný by byl takový perverzní Santa." Zvědavě si ho prohlížela. "Ale musím uznat, že ti to vážně moc sluší, Spiku. Tuhle barevnou kombinaci bys měl nosit častěji." Strašně moc se snažila nerozesmát, ale nakonec smíchy vyprskla.
"Nedráždi mě, přemožitelko, radím ti dobře," zavrčel. Buffy potřásla hlavou a zaculila se na něj.
"Spiku, můžeš mi vysvětlit, proč máš na sobě tenhle oblek? Není tvoje pověst už tak dost špatná?" Blonďatý upír pokrčil rameny a zatvářil se uraženě.
"Nudil jsem se a navíc jsem potřeboval nějaké peníze na svátky. Takhle to bylo nejjednodušší." Buffy spokojeně přikývla, ale pořád byla zvědavá a poněkud zmatená. Gestem ho pozvala dovnitř a on s širokým úsměvem vešel. Nemohla uvěřit svým očím, v santovském kostýmu mu to moc slušelo. Zamyšleně ho pozorovala, neuvěřitelné, pak si všimla jeho vyčkávavého uličnického výrazu. Podívala se nad sebe, zase to Dawnino pitomé jmelí, to je snad naschvál.
"Zatraceně," zamumlala a podívala se mu do očí. Přestal se usmívat a naklonil se k ní. Jemně ji pohladil po tváři a políbil na rty. Byl tak něžný. Vášnivě se k němu přitiskla a objala ho kolem krku. Spike ji k sobě pevně přivinul a vychutnával si její typicky vanilkovou vůni, teplo jejího těla, její hebké rty…
Po chvíli se od sebe odtrhli, Buffy se už potřebovala nadechnout.
"Jo, zdá se, že jsi byla letos vážně moc a moc hodná holčička." Lehce se začervenala, zvedl svůj pytel, který předtím položil u věšáku a vydal se za ostatními do obývacího pokoje. Jakmile vstoupil, Alex se bláznivě rozesmál, ale Anya mu pohotově dala pohlavek až spadl pod stůl a uhodil se do hlavy. Spike položil pytel na zem před vánoční stromek a všem, kromě zvedajícího se Alexe, věnoval jeden ze svých nejzářivějších úsměvů.
"Veselé Vánoce všem." Ani nedořekl a děvčata se nedočkavě vrhla na pytel s dárky, Alex se pak tvářil po zbytek večera šokovaně, protože i on jeden dostal, ten mrtvý hoch, kapitán Peroxid, mu nadělil krásné nové hodinky. Všichni vypadali spokojeně a Willow i Tara ho políbili na tvář a pak začaly v kuchyni zkoušet kouzelný vílí prach a brýle pravdy. Spike sáhl do kapsy a vytáhl z ní dlouhou úzkou černou krabičku s malou bílou kartičkou se jménem Buffy.
"A tohle je pro tebe, lásko."
Překvapeně se na něho usmála a otevřela ji. Uvnitř byl překrásný stříbrný medailonek ve tvaru srdce s malými diamanty na okraji. Spike nervózně přešlápl z nohy na nohu a čekal na její reakci.
"Je vážně nádherný, Spiku." Něžně se na něj usmála a otevřela medailonek. Maminka. Rozplakala se. "Děkuji ti." Objala ho a políbila. Objal ji a setřel několik slz, zvedla k němu oči. "Tohle je ten nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala. Zapneš mi ho, prosím?" Přikývl. Otočila se k němu a on jí odhrnul vlasy na stranu. Jeho malá nádherná přemožitelka. Usmála se a dotkla svého nového přívěsku. Opřela se o něho a podívala se mu do jeho nebesky modrých očí. Pár minut jen tak stáli a užívali si sami sebe. Pak ale Spike potřásl hlavou a na něco si vzpomněl.
"Tak, správně a teď ještě poslední dárek, mám ho v autě, hned jsem zpátky." Vyběhl ze dveří a holky zatím obdivovali Buffyin stříbrný medailon.
Spike se rychle vrátil a pod paží nesl velkou bílou krabici ovázanou světle modrou stužkou. "A tohle je pro tebe, prcku."
Dawn se na něj krásně usmála, má ten největší dárek ze všech. Opatrně ho položila na zem a začala z něj nedočkavě trhat balicí papír. Když krabici otevřela, překvapeně vykřikla, "Ach, bože!" a vyndala z ní malé hnědé štěně, to nejsladší zvířátko na světě.
"Je úžasná, Spiku, děkuju ti. Je dokonalá." Dawn nadšeně vypískla, zdvihla pejska a zatočila se s ním po pokoji. Spike si vychutnával její radost a štěně, které neustále poštěkávalo a olizovalo jí celý obličej, vypadalo také spokojeně. S tázavým pohledem se otočil k Buffy, která tiše seděla v křesle.
Buffy se na něj hřejivě usmála. "Zvíře v domě. To jsem sice nikdy nechtěla, ale…" Podívala se na svou rozradostněnou sestřičku.
"Buffy, řekni, no není úžasná? Je to holčička. Je tak sladká," a položila jí štěně do klína.
Překvapená přemožitelka si chovala malého psíka a zamyšleně si ho prohlížela. "Je šťastná, to je všechno na čem mi momentálně záleží, aby byla šťastná." Fenka jí dovádivě olízla nos a zatahala ji za rukáv. Buffy se zahihňala a zadívala se psímu batoleti do tmavě hnědých očí. "Vypadá to, že my dvě budeme dobré kamarádky, šmudlo, ale žádné loužičky v koupelně, jasné?" Štěně štěklo.
Dawn se na sestru usmála. "Myslím, že se bude jmenovat Joyce." Buffy přikývla.
"Jo, Joyce, zní to hezky." Psík šel z náruče do náruče a každý se s ním mazlil, drbal ho za plandavými oušky a děvčata ho i pusinkovala. Dawn se najednou podívala směrem k oknu.
"Buffy! Venku sněží! To snad není možný, opravdu tam sněží!" Dawn se vyřítila ven, následována ostatními a začala poskakovat a tančit mezi ledovými vločkami. Všichni se dívala na padající sníh a Buffy přemýšlela, jestli se snad v Sunnydale nezačínají dít zázraky. Pak se podívala na Spika, který spokojeně se usmíval a pozoroval ostatní, jak v bílé nadílce dovádějí.
"To jsi zařídil ty, viď?" Spike se na ni jen nevinně podíval a pokrčil rameny.
"Víš lásko, praví kouzelníci nikdy neprozrazují svá tajemství." Uličnicky na ni mrkl a Buffy se zachichotala. Pak ho znenadání pevně objala. Před celou partou. Překvapila ho tím. Zkusil štěstí a objetí opětoval.
"Díky, Spiku, za všechno. To co jsi udělal… Jsou to moc krásné Vánoce. Jsem si jistá, že mamince by se to taky líbilo." Zašeptala a Spike ji k sobě jemně přivinul a políbil na čelo.
"Veselé Vánoce, Buffy." Na několik dlouhých vteřin se zahleděla do jeho nebesky modrých očí a pak ho něžně políbila. Vypadal roztomile s tím svým udiveným výrazem ve tváři.
"Veselé Vánoce, Williame." Spokojeně se usmál, Buffy pozorovala svou rozzářenou sestřičku a vypadala šťastně. Víc už nemohl chtít. Jo, tohle byly zatraceně dobré Vánoce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katherine Katherine | Web | 29. prosince 2011 v 21:23 | Reagovat

Mohla bych tě poprosit o hlásek? :-) Jsem tam jako Katherine  :-)

http://egranger.blog.cz/1112/sonflashback-finale

Je to Finále, tak ti budu velice moc vděčná !!  A samozdřejmě pokud budeš potřebovat někdě hlásnout, stačí napsat ráda oplatím  :-)  

A máš moc krásný blog ! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama